|
Napísal Administrator
|
|
Nedeľa, 11 Február 2007 09:06 |
|
{ln:em:Aneta Langerová}, 17 (Lars Andersson, Stephen Davies / Gábina Osvaldová)
Jenom mi povídej co cejtíš, jak se máš i kdy nic ne?íkáš tak mi stejn? povídáš
Do sv?dnejch pohled? tak do t?ch nejedu nelu a nekradu jsem pozadu
Jen si pozor dávám co ješt? rozdejchám
P?ed sebou prázdnej tác na n?m tvejch sedumnáct Jak tehle hlavolam tak asi poskládám
P?ed sebou prázdnej tác na nem tvejch sedumnáct V tý prázdný kantnýn? za?ínáš tak nevinn?
ivot je prázdnej tác
Tvý prání za chvíli zmizí, t??ba nebyly Kdy se ?erný myšlenky v bílý prom?ní
Kdy se obraz rozpouští jako led na poušti Pískovou mandalu vítr rozfouká
Jen se ob?as ptávám, jsem tohle ješt? já? P?ed sebou prázdnej tác na nem tvejch sedumnáct Jak tehle hlavolam tak asi poskládám
P?ed sebou prázdnej tác na nem tvejch sedumnáct V tý prázdný kantýn? za?ínáš tak nevinn?
ivot je prázdnej tác
jestli to rozdejchám a jestli v?bec mám na to se ptám
ivot je prázdnej tác
Jak prach mi usedáš na usedavej plá? Dík, e m? nezvedáš ne?íkáš: "Není za?"
Pískovou mandalu sfoukne vítr pomalu Jak mniši v Tibetu já to všechno zametu
ivot je prázdnej tác ivot je prázdnej tác ivot je prázdnej tác ...
|